|
|
Embryonální vývoj neoplozených vajíček bource morušového
VRCHOTOVÁ, Markéta
Transgenoze je nástroj, kterým lze dále vylepšovat vlastnosti hedvábí produkovaného bourcem morušovým nebo který umožní použít bource jako producenta rekombinantních proteinů využitelných v lékařství. Zabelina et al. (2015a) vytvořili transgenní partenogenetickou linii, jejíž výhodou bylo rychlé získání homozygotů ve vloženém transgenu se stabilní expresí v dalších generacích. Účinnost vlastní transgenoze však byla nižší než 2 %, zatímco u běžných nepartenogenetických linií se pohybuje v rozmezí 20 - 60 %. Náplní mé práce bylo hledání příčin tohoto rozdílu. Protože úspěch transgenoze závisí na injekci do vajíček před dokončením tvorby blastodermu, zdálo se, že nebyla použita vajíčka vhodného stupně vývoje. Transgenoze se u standardních linií provádí při teplotě 25 °C, zatímco vajíčka partenogenetických linií je třeba po aktivaci tepelným šokem inkubovat 3 dny v 15 °C. Překážkou pro transgenozi partenogenetických linií je rovněž embryonální diapauza. K jejímu potlačení při tvorbě transgenní partenogenetické linie VTG1 byla použita transplantace vaječníků partenogenetické linie do samčích housenek standardní linie. V práci byla porovnávána vajíčka standardní a partenogenetické linie vyvíjející se v 15 °C. Vliv teploty na vývoj byl pozorován u standardní linie K23 inkubované v teplotách 25 a 15 °C. Embryogeneze byla v 25 °C asi dvakrát rychlejší než v 15 °C. U implantátů ze samců a ze samic nebyl pozorován rozdíl v rychlosti vývoje. S ohledem na průběh rýhování je možno doporučit k injekci konstruktem DNA čas 24 h po aktivaci partenogeneze. Vývoj partenogenetické linie bez zásahu v porovnání s implantáty byl srovnatelný. Vývoj u standardní linie probíhal rychleji než při aktivaci embryogeneze tepelným šokem. Vlastní vajíčka samic K23 vyvíjející se v přítomnosti implantátu získala částečnou schopnost partenogeneze. Vývoj transgenní partenogenetické linie VTG1 byl pomalejší než vývoj partenogenetické linie PK1. Je zřejmé, že interpretace a využití rozdílů v rychlosti embryogeneze bource vyžaduje další výzkum.
|
|
|
Molekulární podmíněnost rezistence lnu vůči těžkým kovům a možnost jejího ovlivnění transgenozí
Vrbová, Miroslava
Tato disertační práce je zaměřena na objasnění molekulární podmíněnosti rezistence lnu vůči těžkým kovům. Pozornost byla věnována identifikaci proteinů, jejichž úloha v reakci na stres působený těžkými kovy nebyla u lnu dosud popsána. Byly zjištěny významné rozdíly mezi dvěma kontrastními odrůdami lnu v tvorbě krátkých thiolových peptidů (GSH a PC), a proteinů vážících těžké kovy (feritinu a lipokalinu), které mohou chelatovat kadmium. Výsledky jsou první publikovanou proteomickou analýzou reakce na expozici kadmiem u komerčně významné polní plodiny s potenciálním využitím ve fytoremediacích. Dalším z cílů bylo ověření možnosti ovlivnění rezistence lnu vůči těžkým kovům pomocí transgenoze. Byly získány a namnoženy rostliny, u kterých byla přítomnost transgenu ověřena, a tyto linie byly testovány na schopnost tolerance a akumulace kadmia jak v in vitro, tak v polních podmínkách.
|
|
|
Odhad rizik a perspektivy pěstování GMO plodin v ČR
ŠANDEROVÁ, Šárka
Bakalářská práce podává přehled o problematice geneticky modifikovaných organismů (GMO). Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že je stále více aktuální, neboť GMO a jejich produkty se stávají neodmyslitelnou součástí života nás všech. Každoročně se ve světě zvyšují plochy zasetých GM plodin, které jsou dováženy i do České republiky. V literární rešerši jsou popsány metody vnášení cizorodé DNA do rostlinných buněk. Zejména se využívá transformace prostřednictvím bakterií rodu Agrobacterium a pomocí tzv. mikroprojektilů. Nejčastěji používané transgeny, díky kterým rostlina získá nové vlastnosti, jako jsou např. tolerance k herbicidům, odolnost k hmyzím škůdcům, tolerance k stresům a další. V práci je dále podán přehled o legislativních podmínkách a o tzv. konceptu koexistence v ČR, který musí každý pěstitel dodržovat, pokud se rozhodne pro pěstování GM plodin. V Evropě jsou povoleny ke komerčnímu pěstování pouze dvě plodiny a to Bt kukuřice a GM brambor. Česká republika se stala v roce 2010 jedinou zemí v Evropě, kde byly pěstovány tyto obě povolené plodiny. V práci jsou shrnuty i poznatky o dosavadním pěstování GM plodin ve světě. Na závěr jsou zhodnocena možná rizika spojená s pěstováním GM plodin. Podstatnou roli v hodnocení rizik hraje i vliv pěstování GMO na cílové a necílové organismy a jsou také diskutovány možnosti a perspektivy jejich pěstování v našich podmínkách a ve světě. Tato práce si klade za cíl, aby si čtenář, ať už je z řad odborné nebo laické veřejnosti mohl udělat dostatečný náhled a svůj názor na danou problematiku.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Izolace, charakterizace a lokalizace ortologní sekvence genu \kur{Notch} u obaleče jablečného, \kur{Cydia pomonella}
KŮTA, Václav
The codling moth, Cydia pomonella (Tortricidae) is a significant pest in apple orchards. In the 1990ies, a control programme using the Sterile Insect Technique (SIT) has been established, based on bisexual releases of sterile insects into wild populations of this pest. Male-only releases are not possible due to the lack of an efficient system to produce male-only progeny. Recently, a new approach has been proposed for the development of genetic sexing strains in Lepidoptera. It is based on insertion of a dominant conditional lethal mutation of the Notch gene, derived from the N60g11 allele of Drosophila, into the female W chromosome by means of transgenesis. This study deals with isolation, characterization, and chromosomal localization of a codling moth orthologue of the Drosophila Notch gene with the aim to prepare a mutant sequence of the orthologue to be used in plasmid constructs for germline transformation of this pest.
|
host ::
RSS.